Před Vánocemi mi cinknul mobil a zasvítilo upozornění na WhatsAppu. Bob StropOFFka píše: „Krásný den, rádi bychom Tě pozvali na naši vánoční besídku, v úterý 19. prosince v 15 hodin. Bude to menší akce, přímo na Barrandově s drobným občerstvením a vystoupením našich dětiček. „
Bez váhání odepisuji: „Moc se těším, děkuji za pozvání.“
Nahoře na Barrandově bylo na 19. prosince velmi teplé odpoledne. Jasmína, paní učitelka, s úsměvem otevírala příchozím lidem dveře a vítala je v domě. Všude plápolaly svíčky a oči dětí připravených na vystoupení. Děti pyšně ukazovaly příchozím třídu, herničku, vyzdobenou halu a komoru s mopem a vysavačem 😊
Malé děti vzaly útokem herničku a dospělí stůl s občerstvením. Ve vzduchu byla cítit vůně ovocných čajů a také tréma dětí ze StropOFFky.
Za oknem bylo červánkové nebe a Jasmína pozdravila rodiče, sourozence dětí, kolegy a kamarády. Byl tam také Bob, ředitel StropOFFky, který přispíval k pohodové vánoční atmosféře nejen svou přítomností, ale i stylovým červeným svetrem se sněhovými vločkami a Santa Clausem.
Představení začalo logopedickými říkankami a pokračovalo strhujícím podáním písniček. Děti zpívaly píseň Měsíce. Znáte ji? Zima nám do dlaní nasype sníh, v létě běháme bosi? Vyhlédla jsem z okna. Byla tam už skoro tma a já jsem si vzpomněla, že zima nám nasypala sníh asi před týdnem, ale už všechen roztál. Ještě že má Bob alespoň ten svetr. Děti si střídaly chrastítka, triangl a ozvučná dřívka a Jasmína je doprovázela na ukulele.
Další písnička byla Kalamajka. To už se se zpěvem začínali přidávat i stydliví diváci. Děti se ovšem nebály a vložily se do toho naplno! Koledu Pásli ovce Valaši už zpívali skoro všichni. Vrcholem besídky pro mě byla píseň Panna na oslu jede. Krásné kreslené kulisy vtáhly do děje i ty úplně nejmenší.
Překvapením na konec byla píseň Happy Birthday s přáním milému Ježíškovi. Tahle píseň bavila děti asi nejvíce. Myslím, že se jim ze záře reflektorů vůbec nechtělo.
Když jsem nedávno dělala rozhovor s Bobem, popisoval mi, že pro některé jejich děti může být těžké vystoupit před celou třídou, že to vnímají podobně, jako mluvit nebo zpívat před vyprodanou O2 arenou. Zdá se, že tuto výzvu přijaly a klobouk dolů, zvládly to skvěle!
Velký potlesk ukončila až Jasmína tím, že vyhlásila rozdávání dárků, které nechal Ježíšek pod stromečkem. Každý si mohl zapálit svíčku a poslat si lodičku po vodě. Lidé si povídali, jedli, pili, hodovali. Lodičky se držely pospolu a jen občas nějaká odplula na okraj, ale potom se vždy vrátila zase zpátky. Pokud je pravda, že věští budoucnost, tak je to dobré znamení!
Přeji StropOFFce do dalšího roku minimálně tolik krásných akcí, jako bylo lodiček na vodě.
Ještě večer se Bobovi a Jasmíně objevilo zelené (whatsAppové) světýlko s mojí zprávou: „Moc děkuji za pozvání, bylo to krásné! Už se těším, až o tom něco napíšu.“
Přeji krásný nový rok!
Marie